Po roce ježdění jsem se rozhodl vyzkoušet něco nového, a tak na půl dne zaskakuji za kolegu na meziměstskou linku. Dojíždím do poslední obce. Otevřu dveře, lidi vystoupí, já se vykloním ze sedačky a nikoho již ve voze nevidím. Poslední obec má zastávku opravdu špatně udělanou (prakticky mě auta nedokážou objet), takže se rozhodnu zavřít dveře, nastavit na panely nápis „MANIPULAČNÍ JÍZDA” a vyjet...
#7: Drag race s autobusem
Minulý rok jsem byl s kocourem na veterině. Stojím na kruháči, venku je asi sto stupňů a tak spěchám – nechci, aby mi kocour v rozpáleným autě zkolaboval. Potřebuju se tam nacpat jinému autu, tak o malinko rychleji pustím spojku. Zahvízdají gumy. Zezadu se ozve člen rodiny: “tak jsi debil? Děláš burnouty na kruháči!” 😂 Na tuto situaci jsem si vzpomněl, když jsem dnes s busem dojížděl...
#6: Slušní lidé ještě nevymřeli
Na sídlišti Hloubětín jsem tentokrát o pár vteřin dřív. Paráda. Zavírám dveře, když v tu chvíli ke předním jde paní s berlema. Mává s nimi, abych ještě počkal, tak je opět otevřu – času mám dost. Kdybych jel zpožděný, asi by mě to štvalo, ale počkat pár vteřin navíc mi vůbec nevadí. „Díky, zachránil jste mě,“ odpovídá vděčně.„Za málo,“ odpovím ji. „Jo za málo… Za hodně! Jedu na sraz, za...
#5: S vozem 1478 podruhé
Další směna s vozem 1478. Závady, který mě trápily minule, již snad opravili. Jako každé ráno, tak i nyní si projdu autobus a podívám se, jak je na tom chladicí kapalina – na maximu. Paráda. Vypadá to, že autobus byl opravdu na servisu. Nastartuju motor, otevřu všechny dveře, a zjišťuju, že žárovka nad posledními dveřmi stále nesvítí (i když jsem to předchozí směnu hlásil). Mno, až tak důkladný...
#4: S vozem 1478 poprvé
Trošku jiné sobotní ráno. Jdu do odstaveného autobusu pro papíry, když si v tu chvíli všimnu, že v něm je druhý kolega, svítící si baterkou na papíry. „Co tady děláš? Nejdeš ty náhodou do práce?“ přivítá mě s úsměvem. Jednou jsem ho míjel a velmi radostně mi mával. Jsem rád, že ho dobrá nálada neopouští ani ve tři ráno. Zřejmě musel mít buď noční, nebo velmi pozdní odpolední, ještě nikdy jsem tam...
#3: Pomož a bude pomoženo tobě
Vůz 1489 jsem poprvé dostal „omylem“. Kolega onemocněl a sháněl někoho, kdo za něj odjede část odpolední šichty. A jelikož jsem neměl sobotní odpoledne co na práci a do začátku směny zbývaly 2 hodiny (a nikdo se nehlásil), rozhodl jsem se, že to za něj vezmu a vytáhnu ho ze šlamastyky, ať chudák nemusí jet v horečkách. Tiše doufám, že jsem si tím vybudoval karmu a až budu potřebovat helpnout...
#2: S novinkou vstříc dobrodružstvím
Je něco kolem třetí hodiny ranní a já právě přijel na garáž. Zaparkuji auto, sbalím si věci a mířím si to rovnou k autobusu. Čeká na mě čtyřletý Urbanway, což je jeden z nejnovějších přírůstků na firmě. Nečekal jsem, že zelenáč jako já bude mít tu čest se svézt něčím novým, ale samozřejmě mě to těší. Co víc, autobus je vybavený klimatizací, díky čemuž jsem se na tuhle šichtu těšil...
#1: Alternativní pohon aneb myšlenky a modlitby
Přijíždím na točnu v Dolních Počernicích a k mému překvapení tam nebudu sám – na odjezd tam vyčkává i kolegyně z Arrivy se starou SORkou, která už má něco za sebou. V duchu poděkuju dispečerům, že na mě v den, kdy meteorologové předpovídali krásných 33 °C, vyšlo vozidlo nejen s dobře se chovající převodovkou a výkonnějším motorem, ale hlavně s klimatizací...
#0: Začátky
Každý řidič zezačátku projde zácvikem. To, jak kvalitní bude daný řidič, závisí především na zácvikáři a na tom, co vše mu předá.